Zvěř v době nouze

Nastala zima. Pole a louky pokryje nebo už pokryl sníh a lesní zvěř má ztížené podmínky dostat se k potravě. Tráva je schovaná pod mnohdy pevným a zledovatělým příkrovem a je tvrdá a nekvalitní. Naopak snížená venkovní teplota nebo dokonce mráz klade na zvěř
mnohem vyšší energetické nároky. Například srnčí zvěř se snaží pod sněhový příkrov dostat hrabáním a stojí ji to mnoho energie a sil. A i proto jsou tu myslivci. Již dávno před prvním sněhem pravidelně doplňují do žlabů u krmelců obilí, aby se především srnčí zvěř dostala do lepší fyzické kondice. Pak nastává každotýdenní kontrola krmelců a doplňování zásob sena, zrní, ale také soli. Sůl je pro lesní zvěř velice důležitá kvůli doplňování minerálů ale také například pro dobrý růst paroží. Najdete-li tedy v lese například poblíž krmelce blok soli, prosím, neberte si jej domů jako suvenýr, zvěři bude velmi chybět. Můžete i vy sami pytlík kuchyňské soli do mělce vykotlaného pařezu přinést. Naopak v zimě není vhodné nosit ke krmelcům jablka a další dužnaté plody, které venku zmrznou a zvěři mohou způsobit spíše zažívací obtíže. Naopak kaštany, bukvice nebo žaludy jsou velmi vhodným doplněním potravy. Přilepšit jim můžete i kukuřicí nebo obilím. 

Zajíčkům můžete v houští nebo remízku u pole udělat improvizovaný zásyp. Kupku sena můžete namačkat do větví, nad kterými můžete vytvořit i prkennou stříšku a pod kupku sena můžete vyrobit dřevěný truhlík, do kterého nasypete například oves.

Zvěři také velmi prospějete, když budete respektovat její osobní prostor. To znamená, že ji zbytečně nebudete nutit k útěku, který právě v zimě znamená pro zvěř obrovskou energetickou zátěž, především když musí utíkat vysokou sněhovou pokrývkou. Mějte také prosím vždy své pejsky pod kontrolou na vodítku a nenechávejte je pobíhat po lesích. To, že vy jste žádnou utíkající srnu neviděli, neznamená, že žádná před vaším psem a vámi v panice neutekla, což ji právě v zimě stojí mnoho sil. Srny jsou ve velké většině březí a každý výkyv od normálu znamená ohrožení vývoje plodu nebo i matky samotné. Vyčerpaná zvěř může i uhynout.

Na jaře budou pak srny klást srnčata a jejich fyzická kondice se bude mimo jiné odvíjet od toho, jak dobře se měla máma srna v zimě. 

Prosím, pomozte myslivcům v péči o zvěř v zimě také tím, že se budete v okolí krmelců chovat ohleduplně, nebudete nechávat své pejsky volně pobíhat kolem a když přinesete ke krmelci něco navíc na zub, bude to i vaše zásluha, když pak na jaře na louce uvidíte bíle kropenaté srnčátko klopýtající trávou pod bedlivým pohledem mámy srny. 

Myslivost na Křižánkách

Myslivecké sdružení Křižánky-Březiny se věnuje myslivosti na území obcí Křižánky a Březiny, čítá v současné době 7 členů. Stará se o společenstevní honitbu HS Křižánky Březiny a lesní honitbu Křižánky LČR v celkové výměře cca 2 tis ha, v kterých se vyskytuje zvěř srnčí a prase divoké (myslivci ji označují jako „zvěř černá“), dále zajíc, liška, kuna, vydra, vzácně přejde i zvěř jelení. Z pernaté zvěře pak kachna divoká, holub hřivnáč, straka, sojka, výr velký, vrána, krkavec, sluka, velmi vzácně i jeřábek lesní či téměř vymizelá koroptev. Každý druh má stanovenu dobu lovu a dobu hájení, některé druhy jsou hájeny celoročně a neloví se vůbec (koroptev, výr, vydra, krkavec). Lov je regulován zákonem a úřady, podléhá mysliveckému plánování a dohledu. Loví se jen stanovené počty zvěře tak, aby v krajině byla rovnováha či se tlumili přenašeči nemocí na člověka, jak to známe v minulosti u lišky se vzteklinou či v současnosti u lišky s tasemnicí, kterou se může člověk vzácně nakazit třeba při sběru borůvek. Proto musí myslivci stavy lišek hlídat a regulovat.

Náplní výkonu práva myslivosti není jen lov zvěře, jak by se laikům mohlo snad zdát, ale především celoroční péče o ni. Bylo by chybou vidět za postavou myslivce pouze lovce. Za myslivostí je především obrovský podíl práce – pro zvěř a krajinu. Práce v osobním volném čase.

Myslivci se celoročně věnují péči o zvěř, zajišťují zvěři krmivo od podzimu do jara, doplňují sůl do slanisek, před senosečí a žněmi vyhánějí zvěř z ohrožených luk a chrání ji tak před posekáním žacími stroji. Udržují několik mysliveckých políček v lese a ve spolupráci s Agroskalem i políčka mimo les. Zemědělci jsou naši partneři a tímto jim děkujeme za podporu a pomoc, třeba i při vyhledávání srnčat při senoseči. Myslivci pro zvěř suší seno, naváží jej do krmelců před zimou a minimálně jednou za týden krmelce obcházejí a zakládají zvěři novou potravu ve formě sena, ale také obilí, které je pro lesní zvěř velkým energetickým přínosem a pomůže tak zvěři lépe se připravit na blížící se zimu. Díky tomu zvěř nemusí strádat při hledání potravy pod mnohdy vysokým sněhovým příkrovem a nedochází tak ke zbytečným úhynům či škodám na lesních porostech či zemědělských kulturách. Myslivci se také snaží udržovat naší krajinu pestrou, vysazovat ovocné či plodonosné stromy a keře na mezích a podél cest a tak i proto dnes můžete při své procházce podél cest Na dolině, pod Horkou či v Rychtářkách potkat již od roku 1997 vysazené blumky, jeřáby, šípky, trnky či ovocné stromy. Tyto druhy jednak na jaře nádherně kvetou, jsou pastvou pro včely a na podzim dají hmyzu, ptactvu a zvěři potravu v podobě chutných plodů. Navíc poskytují úkryt drobným živočichům. Važme si toho, že takovou zeleň v krajině máme a podporujme ji.

V naší kulturní krajině již nejsou žádní přirození predátoři, jako byli v minulosti vlci, rysi a medvědi, proto je nyní prací člověka – myslivce regulovat stavy zvěře odlovem. Přírodní výběr se snaží místo predátora nahradit člověk, cíleně odstraňuje slabé a nemocné kusy, aby v populaci zůstali jen silní a do budoucna perspektivní jedinci. Stav zvěře v lesích a na lukách a polích je potřeba udržovat v přijatelných počtech také z důvodu minimalizování škod. V lesích zvěř okusuje mladé výhonky listnatých i jehličnatých stromků či na nich vytlouká a snižuje tak přírůst sazenic či zdárné odrůstání přirozené obnovy lesa. Na polích dokáží zničit , jsou-li přemnožená, úrodu kukuřice a obilí především divoká prasata. Ale protože se křižaneckým myslivcům daří udržovat stavy zvěře v přijatelných počtech, škody zvěří v naší krajině prakticky neznáme, což se nedá říct o mnoha jiných oblastech ČR. Věřme, že to tak i nadále zůstane.

Dnešní doba myslivosti bohužel často nepřeje, někteří lidé odtrženi od reality života v přírodě, kde život a smrt musí býti v rovnováze, se dívají na lov zvěře negativně. Přitom myslivost je v tomto pohledu jen smysluplným využíváním přírodních zdrojů, které provází člověka od nepaměti. Tak jako zemědělec chová skot či vepře, aby následně skončil jejich život na jatkách a my si mohli koupit v supermarketu vakuově zabalený balíček kvalitního masa, tak i myslivec loví přírůstek zvěře, aby v krajině zůstal zachován jen požadovaný stav a zbytek byl smysluplně využit. Cesta od úmyslu zredukovat stav zvěře v honitbě k ulovení zvěře však není zdaleka tak snadná, jako nákup kuchyňsky zpracovaného masa v prodejně masa a uzenin. Myslivec nesáhne do chlívka a neuspořádá na dvorku zabíjačku. Za jedním uloveným kusem jsou mnohdy hodiny a hodiny trpělivého čekání na posedu, v zimě, v dešti, či v letním parnu za neustálého obtěžování komárů. Myslivec zvěř uloví humánně jednou ranou a zvěř, která ještě před chvílí spokojeně přežvykovala lístečky na louce, odchází velmi rychle do zvířecího nebe. Srovnejte, prosím, se situací v některých vepřínech či s děním na jatkách. Vakuově zabalené maso v obchodě už nám zvíře tolik nepřipomíná, ale i ono bylo kdysi zvířetem. Kolik z nás je vegetariánů ? Maso jíme a je to tak v pořádku, člověk je všežravec, díky konzumaci masa se nám jako druhu zvětšil mozek a jistě i díky tomu je člověk ve svém vývoji tak daleko. Nenahlížejme však, prosím, spatra na myslivce, protože nosí zbraň a regulují počty divoce žijících zvířat v přírodě. Rybář činí totéž a je společností vnímán podstatně lépe. Nakonec i křižánečtí myslivci jsou schopni dodat na váš stůl kousek kvalitní zvěřiny, která je vysoce ceněnou kvalitní biopotravinou. Zvěři a myslivcům rovněž velmi pomůžete, pokud budete mít své domácí mazlíčky při cestě do přírody pod kontrolou či uvázané. Srna prohnaná v předjaří či v zimě na sněhu psím miláčkem často zhasíná se zápalem plic. Také tlak na naší krajinu díky sílícímu turismu a akcím v lese stále roste. Výbuchy dělobuchů jsme už svědky nejen na Silvestra, což má velmi neblahý vliv na zvěř a především na mláďata všech živočichů, naše domácí mazlíčky nevyjímaje. O orientačních běžcích, pročesávajících nejhustší mlaziny ve snaze najít kontrolní stanoviště, ani nemluvě. Poslední klidná místa, ve kterých zvěř našla např. v sezoně hub útočiště, jsou prohnána. Rušená zvěř, přeháněná z místa na místo páchá o to větší škody a trpí.

Křižánečtí myslivci vám děkují za podporu a pochopení. Věříme, že i v budoucnu podpoříte tento segment spolkového života v naší obci a pomůžete třeba i výsadbou ovocného stromu na mezi zkrášlit naší nádhernou krajinu.

Věděli jste že? Myslivost a myslivec je české slovo odvozené od slova myslet. Je to jediný výraz ve světových jazycích, který není odvozen od slova lov, lovit. Anebo že Česká myslivost byla zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví České republiky ? Což možná o mnohém vypovídá, nemyslíte?

Myslivecký spolek Křižánky-Březiny